Specifické poruchy učení

Dyslexie

      Specifická porucha učení neurobiologického původu vyznačující se obtížemi v rozpoznávání slov, špatným pravopisem a nesprávnými dekódovacími schopnostmi. Typický je deficit ve fonologické složce jazyka. Mezi další následky poruchy patří problémy s porozuměním čteného a omezené čtenářské zkušenosti.

Dysgrafie

      Porucha grafického projevu, postihuje zejména písemnou úpravu (osvojování písmen, napodobování jejich tvarů, spojení hlásky s písmenem i řazení písmen ve slově. Také dochází k záměnám, písmo je těžkopádné, neobratné, nečitelné). Během psaní je nutná vysoká míra koncentrace na psaní, často je přítomno vadné držení psacího náčiní.

Dysortografie

      Porucha pravopisu, manifestuje se často souběžně s dyslexií. Týká se především jevů jako délka samohlásek, měkčení, sykavky, hranice slov v písmu. Objevují se i vynechávky, záměny tvarově podobných čísel a písmen, a to i přes to, že klient si jev osvojil a umí ho ústně použít.

Dyskalkulie

      Specifická porucha matematických dovedností. Podle oblasti narušení početních výkonů dělíme dyskalkulii na šest základních typů (Košč): dyskalkulie praktognostická, verbální, lexická, grafická, operační a ideognostická.

Dyspinxie

     Porucha kreslení typicky se projevující nízkou úrovní kresby, neobratným zacházením s psacím a kreslícím náčiním, nepochopení dvoj a trojrozměrných vztahů i perspektivy.

Dysmúzie

      Často souvisí s dyslexií a dysgrafií - problém s čtením a zápisem not. Nízká schopnost vnímání a reprodukce hudby a melodie, potíže v rozlišování tónů a reprodukcí rytmu.

Dyspraxie

      Specifická porucha obratnosti, která se projevuje nejen při výkonu složitějších úkonů, ale hlavně při běžných denních činnostech (škola, sport). Typickými znaky jsou pomalost, nešikovnost, neobratnost. Porucha se projevuje i v řeči nebo psaní.