Dítě s poruchou chování, výchozí přístup 3 - MANTINELY, VOLNÝ ČAS, KLÍČOVÁ OSOBA
V tomto článku uváděné přístupy navazují na předcházející (především přístup 1), rozhodně však nejsou o nic méně důležité.
1. MANTINELY: už dávno si nikdo rozumný nemyslí, že ve výchově v rodině nebo v průběhu školní docházky má dítě mít naprostou volnost (nemá ji ani v alternativních školách). Dítě musí poznat a pochopit, že existují hranice, jejichž překročení nebude tolerováno, nebo je pro dítě nebo jeho okolí nebezpečné nebo sociálně či společensky nepřijatelné.
S naprostým nepochopením funkce omezení se v praxi často setkáváme u dětí i dospělých s poruchami chování, u lidí, jejichž rodinnou výchovu lze označit za zcela nekritickou a protektivní. Bohužel takových dětí a jejich rodičů v posledních letech přibývá, náprava je velmi složitá a všeobecně lze konstatovat, že tito lidé sociálně a často i partnersky (při většinou finančně a materiálně dobrém vybavení) minimálně citově strádají.
2. VOLNÝ ČAS: není pravdou, že vědět, kde a s kým vaše dítě zrovna v této chvíli tráví volný čas, je přežitkem. Naopak, ukazuje se, že v této době je to naprostá nutnost. U dětí s problémy v chování nebo už s rozvinutou poruchou chování je tento přístup jedním ze základů řešení krizových situací.
Proto nejsem schopen chápat a rozumět rodičům, kteří mi vykládají, jak nejsou schopni zvládnout svoje děti, přičemž při rozhovoru zjistím, že o životě svých dětí nejsou schopni nic říct - vůbec své děti neznají a v podstatě je to ani netrápí.
Nejde o žádné špehování, ale být alespoň rámcově v obraze, kde a s kým moje děti jsou a co tam dělají, je dnes součástí a předpokladem kvalitní výchovy potomků. Každá ještě funkční rodina si vždy buduje svoje kanály a postupy, jak si tyto situace nastavit. Pokud se v rámci rodiny nelze domluvit - pak je nutné začít se snažit komunikaci a vztahy napravovat, znovu nastavit, začít od nějakého společného bodu - protože bez dohody a s postupujícím časem se dysfunkce v rodině budou zvětšovat.
3. KLÍČOVÁ OSOBA: klíčová osoba je technický termín etopedie - je to člověk, kterému jakékoli dítě či dospělý věří, je pro něho důležitý, může se stát jeho oporou, vzorem a klient je často i ochoten řídit se radami a pokyny této klíčové osoby.
Klíčové osoby využíváme nejčastěji u lidí s problémy v chování, nebo s rozvinutou poruchou chování e emocí. U těchto osob je složité už jen navázat kontakt, navodit komunikaci a v rámci dialogu se rozumně bavit. V těchto případech pak téma klíčové osoby společně s volnočasovými aktivitami může být zásadní při vstupu do problému a dalšímu vývoji terapie. Je také zajímavé, že klíčovou osobou může pro daného jedince být kdokoliv, občas je to velmi překvapivá a nečekaná osoba.